ČESKÉ CENTRUM MEZINÁRODNÍHO PEN KLUBU VÁS SRDEČNĚ ZVE NA AUTORSKÁ ČTENÍ
do Cafe Central, Rybná 8, Praha 1
Čtvrtek 7. září v 17.00
JAN TĚSNOHLÍDEK: BÁSNĚ 2003-2015
Souborné vydání sbírek Násilí bez předsudků, Rakovina a Ještě je co ztratit nabízí ucelený pohled na počáteční tvůrčí období jednoho z nejvýraznějších básníků současné generace. Tentokrát představí i svou novou sbírku s názvem Hranice a zdi. Autorovy básně byly přeloženy do mnoha jazyků a publikovány v českých i zahraničních časopisech a antologiích.
Čtvrtek 14. září v 17.00
IRENEY BALÁŽ: ČAS HMATU (AKO VOŇAJÚ SNY)
Ve filosoficky laděných básních autor hledá neopakovatelnost okamžiku, smysl lidské existence, úlohu lásky a víry. Podává zprávu o životě dnešního člověka, o jeho hledáních, nacházeních, radostech i zklamáních. Balážovy básně jsou lyrickou reflexí univerzálních otázek bytí, které jednotlivce i lidské společenství přesahují a nikdy ho nepřestanou znepokojovat.
Čtvrtek 21. září v 17.00
ZDENA BRATRŠOVSKÁ A FRANTIŠEK HRDLIČKA: SAMÉ MILÉ PITVORKY
Známá autorská dvojice rozehrává desítky výrazných, často překvapivých situací, které jsou zasazeny do každodennosti, do historie i do mýtů. Jsou to většinou rozvedené anekdoty, bajky i apokryfy se skrytým morálním přesahem (autoři uvádějí jako svou inspiraci Goyův cyklus Caprichos), v nichž se jednotliví vypravěči bezděčně usvědčují ze sklonů a z neřestí, které si sami nepřipouštějí. Toto dráždivé napětí mezi tím, co si o sobě namlouváme, a tím, jací skutečně jsme, postihují autoři s jiskřivou ironií a sarkasmem, se smyslem pro dramatický spád a se stylistickou bravurou, což je ostatně pro jejich početnou beletristickou tvorbu příznačné.
Úvodní slovo Jan Suk, ukázky přečtou Jan Kačer a Táňa Fischerová.
Čtvrtek 5. října v 17.00
LYDIE ROMANSKÁ: PRÁZDNINY S HENRIM
V knížce veršů Prázdniny s Henrim podává Lydie Romanská český důkaz o platnosti mínění vynikajícího francouzského estetika a literárního teoretika Henriho Bremonda, autora knižního eseje Čistá poesie.
S respektem k tomuto pojetí přijímá ve svých verších Bremondův imperativ. Výsledkem je tajemství poezie, která je v souzvuku a rytmu, tajemná nevyslovitelným příběhem, vlastním algoritmem krásy.
Čtvrtek 12. října v 17.00
JANA ŠTROBLOVÁ A JITKA SVĚTLÍKOVÁ: ČASEM A NEČASEM
Dvě poetiky dvou básnířek dvou různých generací, v něčem blízké, v něčem vzdálené, prokazují v průniku časem nečasem schopnost poezie vyslovit, co navzdory času chce být součástí lidské duše. Není to poezie nijak idylická, žádná selanka, je v ní plno úzkosti o naše pobývání na této planetě a hněvu nade vším, co život i poezii dusí. Básnířky přečtou v několika blocích své básně na stejné náměty či motivy; tím způsobem vyjádří vzájemnou blízkost i odlišnost, která je do určité míry čitelná i v názvech jejich posledních sbírek Neviditelné obrazy a Slovo za slovem. V závěru každá přečte i něco „nesvého“, co si zvlášť oblíbila u té druhé.
Básnické setkání uvede Vladimír Křivánek.
Čtvrtek 19. října v 17.00
ALENA MORÁVKOVÁ, NIKOLAJ JEFREMOVIČ ANDREJEV: O TOM, NAČ SE VZPOMÍNÁ
Alena Morávková přeložila Andrejevovy vzpomínky, narušené první světovou válkou
a bolševickou revolucí v SSSR. Strastiplná pouť s rodiči do Estonska byla poznamenána smrtí bratra a sestry. Zde mladý Andrejev získal možnost studovat a v roce 1927 dokončil studia v Praze, která se mu stala dalším domovem. Prožil zde nacistickou okupaci, ale po skončení druhé světové války byl zatčen sovětskou kontrarozvědkou, která pátrala po ruských emigrantech. Andrejev byl uvězněn nejprve na českém území, později v Německu. V roce 1948 byl propuštěn a přijal nabídku přednášet v Cambridgi. Dopisoval si s mnoha význačnými ruskými emigranty a zajímal se o dění v SSSR. O vydání vzpomínek se zasloužila jeho dcera, pedagožka na Oxfordské univerzitě.
Čtvrtek 26. října v 17.00
KATEŘINA LEPIČ: MARLEN HAUSHOFER: ZEĎ
Kateřina Lepič čte vlastní překlad románu rakouské prozaičky, v němž líčí dramatický příběh ženy, která zůstala po blíže neurčené, záhadné katastrofě jediná naživu a v absolutní samotě sdílí svůj život s několika zvířaty. Do deníku si píše o zcela banálních úkonech, aby si udržela zdravou mysl, neboť je od okolního světa oddělena neviditelnou, ale o to neprostupnější zdí. Román zkoumá povahu a chování člověka v naprosté izolaci.
Žena se snaží přežít, přehodnocuje svůj vztah k životu a medituje o svobodě a smrti.
Čtvrtek 2. listopadu v 17.00
MARKÉTA HEJKALOVÁ: MĚJ MĚ RÁD/A
a audiokniha RUDÉ PAPRSKY SEVERNÍHO SLUNCE
Román plyne řekou času od začátku dvacátého století a v jejích dravých vírech se točí osudy lidí, rodů a generací. Odehrává se v několika zemích, vystupují v něm skutečné i fiktivní postavy a jejich životy se nečekaně prolínají. Dobro a zlo bojují o duši hrdinů nejen ve vypjatých okamžicích vzdoru proti násilí a totalitám, ale i ve všedních dnech.
Hrdinka audioknihy Rudé paprsky severního slunce neví, co si dál počít se životem. Odjede s manželem, badatelem blíže nejmenovaného ústavu pro zkoumání totalitní minulosti, na několik měsíců do Jižní Koreje. Tam se bezhlavě zamiluje do muže, o němž ví jenom to, že v něm potkala svoji druhou polovinu. Věčné štěstí
a muže na celý život hledají i další hrdinky románu. Která z nich nepřežije? Kruté paprsky severokorejské diktatury dopadají až do Soulu, do univerzitního kampusu, ztracených zákoutí pokoje hodinového hotelu Ben Hur. Ale nejen tam. Ženy netuší, že jsou jen loutkami v podivné hře. Čtou Simona Postlerová a Roman Štolpa.
Kniha i audiokniha budou k dispozici za výhodnou cenu.
Čtvrtek 9. listopadu v 17.00
JAKUB FIŠER: HLASY
Autorské čtení z nové, dosud nevydané knížky a ukázky z těch vydaných. Plzeňský básník se těší na své první vystoupení v rámci PEN klubu. Píše poezii, dříve se doprovázel na kytaru, nyní publikuje časopisecky a knižně. Vydal čtyři básnické sbírky a je zastoupen v řadě sborníků. Je držitelem několika ocenění, nejvíce si váží Mobelovy ceny z let 2014 a 2015, čestného uznání Polanovy ceny a ocenění
v zahraničí. Jeho knížka Obžaloba lůzokracie bude přeložena do bulharštiny. Největším oceněním je však pro něj život sám.
Čtvrtek 16. listopadu v 17.00
JIŘÍ TOMÁŠ: KONEC HABSBURKŮ V ČECHÁCH
Jiří Tomáš oslaví narozeniny prezentací svého nakladatelství Akropolis a jeho nové knihy Konec Habsburků v Čechách, která je závěrečnou částí popularizační řady
o českých panovnických dynastiích. Po Přemyslovcích, Lucemburcích
a Jagelloncích ji uzavírá svazek věnovaný Habsburkům, kteří v našich zemích vládli téměř 400 let. S nimi naše země prožívají osmanské nebezpečí, třicetiletou válku, důsledky pragmatické sankce, ale i napoleonské války, konec Svaté říše římské, proměnu monarchie na Rakousko-Uhersko až po události první světové války.
Čtvrtek 23. listopadu v 17.00
VÁCLAVA JANDEČKOVÁ: FALEŠNÉ HRANICE
Neznámými příběhy z let 1948 až 1951 Václava Jandečková naváže na svoji knihu Kámen. Odhalí nové lokality, účastníky a pozadí přísně utajovaných zločinů, které spočívaly v organizování pastí pro předem vytypované oběti.
Ty byly vyprovokovány k útěku před politickou perzekucí, aby mohly být vyslýchány na falešných německých celnicích v domnělých úřadovnách americké vojenské kontrarozvědky a poté s usvědčujícími materiály
za nedovolený „přechod hranic“ zatčeny. Záměrem autorky je ještě více přiblížit rafinovanost, která se v chápání státně bezpečnostní práce stávala samozřejmostí a uvést akci Kámen jako ostudný fenomén našich dějin do co nejširšího povědomí. Oběti, jež stále žijí, čekají alespoň na nějakou důstojnou formu zadostiučinění. Spravedlnost pro ně totiž už dávno zmizela v nedohlednu. Autorčiny studie jsou publikovány v odborných časopisech u nás i v zahraničí a také její čtvrtá kniha je výsledkem vlastního několikaletého výzkumu.
Čtvrtek 30. listopadu v 17.00
MARTINA SCHEPELERN, JAROSLAV PUTÍK: ZEĎ
Martina Schepelern čte z novely svého otce Jaroslava Putíka, známého svými reportážemi a romány. Vypráví příběh mladého muže, který se vrací z koncentračního tábora s podlomeným zdravím, analyzuje jeho duševní stavy i jeho statečný zápas o uzdravení. „V novele jsou krásné pasáže vyznání lásky k zemi, k rodičům, k životu. Figuruje zde zeď, ať skutečná či pomyslná, kterou jednoho dne otec přelezl a už se víc nevracel do chmurných dob koncentráků. Touto knížkou se ojedinělým způsobem vypořádal s válečným peklem a rozhodl se žít přítomností. Nemluvil o svých zkušenostech ani zážitcích z války, ale i záblesky a náznaky stačily. Bolelo mě to
za něho. Pocit, že otci někdo ublížil, mi vadil a mrzel. Vadí a mrzí mě stále. Co by asi říkal dnešnímu světu? Na osudu jeho země mu velmi záleželo,“ říká Martina Schepelern o svém otci.
Čtvrtek 7. prosince v 17.00
PETR KOTYK A SVĚTLANA KOTYKOVÁ:
TŘI POUTĚ DO SANTIAGA DE COMPOSTELA
Vyprávění, fotografie a videozáběry ze tří pěších poutí po méně známých trasách do španělského poutního města Santiaga de Compostela: Camino Primitivo (z Ovieda, 2013, 360 km), Camino Norte (z Bilbaa, 2014, 800 km), Camino Portugues Interior (z Visea, 2016, 400 km). A pak dál až na „konec světa“, do Finisterry a Muxíe.
Čtvrtek 14. prosince v 17.00
OLGA WALLÓ, MARGO REJMER: BUKUREŠŤ. PRACH A KREV
Tématem knihy není pouze jedno město, ale také rumunská společnost jako celek –
– se všemi jejími pohnutými osudy, historickými zvraty a traumaty, které pramení
z meziválečného období i z nedávné minulosti. Autorka v řadě citlivě až lyricky načrtnutých příběhů kombinovaných s čistými fakty a statistikami míří přímo do bolavých míst. Ceauşescův režim poznamenal životy Rumunů hlouběji, než by se z pouhého výčtu nedostatků v mnoha různých oblastech mohlo zdát. Velká část knihy je věnována také vzdálenější rumunské minulosti – zde hrají důležitou roli i motivy tradované v lidových baladách – protože bez ní by jen stěží bylo možné pochopit současnost se všemi jejími paradoxy.
Čtvrtek 21. prosince v 17.00
PŘEDVÁNOČNÍ SETKÁNÍ
Změna programu vyhrazena.
Literární večery se konají s finanční podporou firmy ICZ a.s., generálního partnera Českého PEN klubu,
společnosti RSJ, sponzora Českého PEN klubu, a Magistrátu hlavního města Prahy.
PŘEDVÁNOČNÍ SETKÁNÍ ve čtvrtek 21. prosince v 17.00
Změna programu vyhrazena.