V úterý 20. března 2018 zemřela ve věku 92 let spisovatelka Věra Putíková, rozená Stiborová. Jak uvedla její dcera, překladatelka, spisovatelka a členka Českého PEN klubu Martina Schepelern, rozloučení se koná v pátek 6. dubna 2018 ve 12 hodin v kapli sv. Lazara na hřbitově v Břevnově (Praha 6).
V šedesátých letech vydala Věra Stiborová povídkové soubory Modré lásky a Minuta na cestě. Kniha Ikariana, připravená v roce 1969 do tisku, byla zastavena. Až do roku 1989 pak mohla Věra Stiborová publikovat jen v samizdatu. Při zákazu publikování příležitostně překládala z angličtiny a němčiny pod propůjčenými jmény. Po převratu vyšel – kromě knih publikovaných v samizdatu (Den dam aneb Čtyři jablka ze zahrady Hesperidek a Ikariana) – také román Zapomeň, řeko, téci, soubor Deset povídek aneb na vině jsou prakoně či dětská kniha My nic, my muzikanti. Jak čteme na webu nakladatelství Torst, kde roku 2012 vyšel Otavín, situovaný do autorčina rodného Písku, Věra Stiborová „patří k těm českým spisovatelům, jejichž jemné a kultivované dílo působí na první pohled nenápadně, pro svou nezaměnitelnou osobitost je však neodmyslitelné od toho nejdůležitějšího v poválečné české literatuře“. Věra Stiborová byla od roku 1954 manželkou spisovatele Jaroslava Putíka.
Text Ivan Matějka, foto Dana Mojžíšová (Věra Stiborová s manželem Jaroslavem Putíkem a literárním kritikem Vladimírem Karfíkem v roce 2013, kdy J. Putík obdržel Cenu PEN klubu).